17. 12. 2017

 

Ve svém současném znění přináší Zákon o elektronické evidenci tržeb tuzemským pořadatelům hudebních festivalů ekonomické a ekologické obtíže, které v některých případech ohrožují jejich vlastní existenci. Proto, jako prevenci mimořádného navýšení nákladů na konání akce či zániku, navrhují ustanovení trvalé výjimky ze Zákona o EET pro hudební festivaly.

Její nutnost dokládají pořadatelé hudebních festivalů, na specifikách organizace, která odlišují venkovní kulturní akce od typických restauračních zařízení.
Jedná se  o jednorázovost konání hudebního festivalu. Hudební festival probíhá jednou za rok, a jeho úspěch či neúspěch ovlivňuje množství faktorů, na které nemá pořadatel žádný vliv. Jako například počasí, zásadně se promítající do návštěvnosti festivalu. Ze stejného důvodu je většina vybavení pronajatá od externích dodavatelů.
Dalším specifikem je neexistující infrastruktura nutná k provozu EET v případě hudebních festival. Festivalové areály obvykle nemají přístup k běžným energetickým nebo kabelovým internetovým sítím nutným k provozu EET. Tato s sebou nesou vážné ekonomické a ekologické dopady. Zatížení spojená s aplikací Zákona o EET v rámci hudebních festivalů zásadně ztěžují plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tržby festivalů plynou, v některých ohledech je zcela znemožňuje.

Problémy jsou spojené i s pokladními zařízeními. Na rozdíl od běžného restauračního zařízení, které potřebuje jednotky kusů pokladních zařízení, hudební festival potřebuje pokladní zařízení na každé prodejní místo, kterých jsou v rámci festivalu desítky až stovky pro obsluhu tisíců až desetitisíců návštěvníků festivalu. Náklady spojené s nákupem pokladních zařízení se pak mohou vyšplhat až na 250.000 Kč bez DPH. Druhou možností je pronájem pokladních zařízení, který vyjde zhruba na 74.500 Kč bez DPH na jednu akci. K tomu ale patří náklady spojené s poškozením, zničením a sníženou životnosti zařízení vlivem živlů, které přidají dalších 25.000 Kč.
Problémem je i konektivita zařízení. Kabelové připojení není možné, a současné bezdrátové technologie připojení k internetu nejsou schopné transferu dat v dostatečném objemu. Na dvoudenním festivalu pro 8.000 návštěvníků dochází zhruba ke 78 transakcím každou minutu. Vytvoření bezdrátové (satelitní) datové infrastruktury schopné stabilně přenést takový objem dat se potom pohybuje v rozmezí od 250 do 500 tisíc korun v závislosti na lokalitě a členitosti terénu. Zákon o EET připouští tzv. evidenci ve zjednodušeném režimu vztahující se na tržby které stanoví nařízením vláda. Nicméně vládní nařízení, které by stanovovalo evidenci tržeb v rámci hudebních festivalů ve zjednodušeném režimu nebylo doposud přijato.

Dopad na festival má i nutnost každému zákazníkovi vydat účtenku. Kromě přímých nákladů na tisk účtenky s sebou nese sekundární náklady. Lze ze zkušenosti předpokládat, že nechtěné účtenky budou návštěvníci pohazovat po areálu, čímž se zhorší ekologická stopa festivalu vznikem 150 kilogramů odpadu při zmíněných 150.000 transakcích, a zároveň zvýší náklady na úklid. České hudební festivaly dlouhodobě pracují na snížení ekologického dopadu. Zároveň dbají o úklid areálu v průběhu konání festivalu. Zvýšení produkce odpadu je proto, v ohledu na světové trendy v ekologii festivalů, krokem zpět, který si vyžádá navýšení nákladů na úklid průměrně o 100.000 Kč.

Personál, kvalifikovaný pro práci s pokladními zařízeními by bylo nutné hledat ve vzdálenějších městech, což zvyšuje náklady na jejich dopravu a ubytování. Zároveň vzniká otázka odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Vzhledem k celkovému objemu transakcí nemůže pořadatel odstranit riziko chyby v zadávání transakce (či jejího nezadání), za které mu hrozí sankce až 500.000 Kč, bez možnosti převést odpovědnost na zaměstnance. Implementace EET navíc prodlužuje čas na jednotlivou transakci. Z pokusného měření asociace FESTAS při 150.000 transakcích tak vzniká prodleva o délce 333 hodin. Navýšení počtu zaměstnanců a pokladních zařízení znamená navýšení nákladů na EET o dalších 300 až 400 tisíc Kč. Pokud se pořadatel rozhodne tyto náklady nevynaložit, rozhořčení návštěvníků čekajících ve frontách na základní servis se negativně promítne i do samotného projektu EET a zákonodárců za něj odpovědného. Nezbytnost intelektuální, časové a finanční investice do EET navíc odradí zahraniční prodejce. Odhadovaná ztráta v toto případě činí 100.000 Kč u průměrného festivalu.
Z těchto důvodů je trvalá výjimka ze Zákona o EET pro hudební festivaly jediným možným řešením.